homepage POMÁHÁME OD ROKU 1995
Starejme se o ty, kteří se starali o nás.
Stáří jednou potká každého z nás.

číslo konta: 24 000 267 / 0100

Současné koncepty poskytování pečovatelské služby v ČR

Přehled možností a koncepce poskytování pečovatelské práce v ČR.

1.  Změny v pečovatelské službě od roku 2007
1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který přinesl do oblasti sociálních služeb převratné změny. Oč déle byl zákon připravo-ván a mnohokrát v přípravné fázi měněn a upravován, o to rychleji a bez přechodného období byl aplikován do praxe. 30. 11. 2006 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2007 již měli poskytovatelé plnit mnoho nových povinností ze zákona vyplývajících, jako například naplňování standardů kvality sociálních služeb. Nastalo tedy hektické období zavádění změn. Ve výhodě byli ti poskytovatelé, kteří vývoj nového zákona sledovali a svoji službu na něj již delší dobu připravovali, vzdělávali zaměstnance a započali nastavovat ve službě nové procesy, které později vedly k naplňování standardů kvality sociálních služeb. Svoji roli v tomto období sehrál také informační a metodický servis Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Byl například vytvořen vzor smlouvy o poskytování sociálních služeb, který mohli poskytovatelé použít a modifikovat jej na jednotlivé poskytované služ-by. Nová právní norma i její zavádění do praxe přinesly mnoho pozitivních změn jak pro uživatele, tak pro poskytovatele a zadavatele služeb. Poskytovatelé pečovatelských služeb ovšem museli vyvinout velké úsilí, aby v poměrně krátkém časovém období zvládli nastavit mnoho nových procesů ve službě, která měla za sebou dlouhou historii a zažité stereotypy. Odměnou všem zúčastněným je vznik moder-ní, fungující a žádané pečovatelské služby.

1.1.  Nová pravidla pro poskytování pečovatelské služby
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přinesl pro poskytování pečovatelské služby zcela nová pravidla. Změny se týkaly celkového pojetí sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek pro poskytování, změnil se způsob jejich financování. Současné pojetí sociálních služeb, a tedy i pečovatelské služby, je zaměřeno na  kvalitu,  profesionalitu,  individuální  přístup  k  uživatelům,  respektování  jejich práv a svobodné vůle a prevenci sociálního vyloučení. Pro poskytovatele pečovatelské služby to v praxi znamená nové vymezení této služby jako služby terénní a ambulantní s danými základními činnostmi. Základní činnosti jsou povinnou nabídkou poskytovatele, kterou lze ještě doplnit škálou fakultativních činností, jejichž nabídka dává poskytovateli možnost zvýšit atraktivitu nabízené pečovatelské služby a nabídnout uživatelům dle jejich potřeb další úkony. Zákonem je definován i okruh osob, kterým je pečovatelská služba poskytována, a poskytovatel si uvádí okruh osob, pro které je daná pečovatelská služba určena ve veřejném závazku. Zákon a prováděcí předpis též nově stanovují pravidla pro úhradu služeb a maximální výši úhrady. Novou podmínkou pro poskytování sociálních služeb je registrace. Podmínky pro registraci vyjmenovává zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v § 79.

Další novou podmínkou poskytování pečovatelské služby je uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Poskytovatel pečovatelské služby, který obdržel rozhodnutí o registraci, je zařazen do registru poskytovatelů, který vede příslušný krajský úřad. Následně má povinnost hlásit zákonem uvedené změny. Má i další povinnosti vyplývající ze zákona o sociálních službách, jako je zajišťování dostupnosti informací o poskytované službě, informování zájemce o službu, vytváření podmínek pro naplňování lidských a občanských práv uživatelů a zamezení střetů zájmů uživatelů s poskytovateli. Poskytovatel je povinen mít zpracována vnitřní pravidla pro zajištění po-skytované sociální služby včetně pravidel pro oprávněné uplatňování zájmů osob a pro podávání a vyřizování stížností uživatelů služeb. Ze zákona je též povinen plánovat s uživateli průběh poskytování sociální služby podle jejich osobních cílů, potřeb a schopností, vést o průběhu poskytování sociální služby písemné individuální záznamy a s uživateli jej hodnotit.

Další novou povinností je vedení evidence žadatelů o sociální služby, se kterými nemohl poskytovatel uzavřít smlouvu o jejím poskytnutí z důvodů uvedených v zákoně. Nově musí poskytovatel ze zákona dodržovat standardy kvality sociálních služeb. Poskytovatele může kontrolovat inspekce poskytování sociálních služeb v oblasti kvality poskytovaných služeb a plnění povinností uvedených v zákoně.

Pečovatelská služba se nově poskytuje uživatelům na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby a poskytovatel má povinnost smlouvu uzavřít, pokud tomu nebrání v zákoně uvedené důvody. Je zde tedy zcela nový, smluvní způsob poskytování pečovatelské služby. Pravidla uzavření a povinná smluvní ustanovení uvádí zákon o sociálních službách. Ten také nově upravuje financování sociálních služeb. Nově jsou v zákoně ošetřeny i předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pracovníka v sociál-ních službách a jejich další vzdělávání.

Poskytovatelé pečovatelské služby, kteří hodlali pokračovat v poskytování svých slu-žeb i po 1. 1. 2007, byli povinni do 6 měsíců požádat o registraci a uzavřít pojistnou smlouvu. Pracovníci, kteří nesplňovali kvalifikační předpoklady, dostali možnost si v zákonných lhůtách vzdělání doplnit. Noví zaměstnanci však již museli tyto předpoklady splňovat. Tím ovšem nastala situace, kdy nebylo možné dostát zákonným povinnostem, protože akreditované kvalifikační vzdělávání pro pracovníky v sociálních službách ještě nefungovalo. Situace byla vyřešena novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kdy do zákona byla vložena lhůta pro splnění kvalifikace 18 měsíců ode dne ná-stupu zaměstnance do zaměstnání.

Pro poskytovatele pečovatelské služby (a nejen pro ně) to bylo na začátku roku 2007 mnoho změn, se kterými se museli ve velmi krátkém časovém úseku vyrovnat. Pro další rozvoj pečovatelské služby však má nový zákon o sociálních službách velký význam.

1.2.  Příspěvek na péči
Zcela nová situace v sociálních službách nastává zavedením poskytování příspěvku na péči. Příspěvek se poskytuje přímo osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem jejího zajištění. Náklady na příspěvek na péči jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Stanovení nároku na příspěvek a jeho vyplácení, výši příspěvku a způsob výplaty řeší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Účelem příspěvku na péči je umožnit osobě v nepříznivé situaci, aby si sama rozhodla o způsobu zajištění potřebné pomoci buď prostřednictvím své rodiny, nebo pro-střednictvím poskytovatele sociálních služeb.

Poskytovatelé pečovatelské služby tak stojí před úkolem připravit zajímavou nabídku služeb korespondující s potřebami osob závislých na pomoci jiných. Důležitou roli hraje i dostatečná informovanost uživatelů, zájemců o službu i veřejnosti o poskytovaných sociálních službách a rovněž o nabídce pečovatelských služeb. Využívání příspěvku na péči k zajištění adekvátních sociálních služeb též ovlivňuje kvalitní jednání se zájemci o službu.

1.3.  Změny ve financování pečovatelské služby
Účinností nového zákona o sociálních službách došlo k zásadním změnám ve financování sociálních služeb, a tedy i pečovatelské služby. Kromě zavedení příspěvku na péči, kdy je státní dávka poskytována přímo případnému uživateli pečovatelské služby, došlo k dalším změnám. Poskytovatelé pečovatelské služby nově žádají o státní dotaci na zajištění poskytování sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována prostřednictvím rozpočtů krajů. Financování pečovatelské služby je tedy vícezdrojové a příjmy jejích poskytovatelů tak mohou být složeny z:
  • úhrad uživatelů za poskytované služby, tzn. z příjmů uživatelů (většinou důchodů) a z příspěvků na péči,
  • dotací ze státního rozpočtu na zajištění poskytování sociálních služeb,
  • účelových dotací obcí nebo krajů k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům, kteří jsou zapsáni v registru,
  • prostředků z krajských, národních a evropských fondů a grantů,
  • příspěvků zřizovatelů (má-li poskytovatel zřizovatele),
  • příspěvků obcí,
  • darů,
  • vlastních příjmů.

Z uvedeného je patrné, že poskytovatelům pečovatelské služby se otevřely s novým zákonem i nové možnosti jejího financování. Mnozí rozvinuli a posílili své kompetence při získávání prostředků na rozvoj pečovatelské služby z národních i evropských fondů a stali se úspěšnými žadateli o dotace.

2. Koncepty poskytování pečovatelské služby v ČR
kapitola popisuje současné modely řešení a trendy poskytování pečovatelské služby.

Současná podoba poskytování pečovatelské služby je dána dlouhým historickým vývojem a kontinuitou poskytování, zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální politikou státu, kvalitním vzděláváním sociálních pracovníků i pracovníků v sociálních službách, ale i čerpáním zahraničních zkušeností. Není náhodou, že právě pečovatelská služba je nejrozšířenější terénní sociální službou. Podobu pečovatelské služby samozřejmě ovlivňují vlastní potřeby jejích uživatelů, kteří si přejí co možná nejvíce a nejdéle setrvávat ve svých domácnostech, a demografický vývoj společnosti v České republice. Na vývoji podoby pečovatelské služby se v posledních letech podílí i komunitní plánování sociálních služeb a tvorba střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů. Komunitní plánování je tím správným nástrojem k vytvoření portfolia potřebných sociálních služeb na daném území. Soubor těchto faktorů působil a dále působí na formování současných konceptů poskytování pečovatelské služby.

2.1.  Obce a pečovatelská služba
V rámci společenských změn daných historickým vývojem v České republice se pečovatelská služba dostávala v posledních desetiletích stále častěji do kompetence obcí. Tomuto vývoji přispělo jak rušení okresních úřadů v roce 2002, tak i současná právní úprava sociálních služeb. Vzniklo tak několik modelů pečovatelských služeb v gesci obcí i obcí s rozšířenou působností:
  • Obec je sama registrovaným poskytovatelem pečovatelské služby a plní všechny povinnosti poskytovatele vyplývající ze zákona o sociálních službách. Činí tak většinou jen na svém území, méně často na území obce s rozšířenou působností.
  • Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace či jiné právnické osoby, jejímž prostřednictvím zajišťuje poskytování pečovatelské služby opět většinou na území své obce, výjimečně pečovatelskou službu nabízí okolním menším obcím. Re-gistrovaným poskytovatelem pečovatelské služby je v tomto případě právnická osoba za tímto účelem zřízená.
  • Obec je zřizovatelem právnické osoby, která zajišťuje nejen poskytování pečovatelské služby, ale i dalších sociálních služeb na území obce. Jedná se často o měst-ské ústavy sociálních služeb, centra sociálních služeb apod.
  • Obec zadává poskytování pečovatelské služby na území své obce jiným registrovaným poskytovatelům, například církevním právnickým osobám, nestátním neziskovým organizacím, privátním poskytovatelům a dalším.
  • Na území obce působí několik registrovaných poskytovatelů pečovatelské služby a obec finančně podporuje poskytování pečovatelské služby všech poskytovatelů, například dle počtu uživatelů. Poskytování pečovatelské služby tedy nezadává vybranému poskytovateli.

2.2.  Kraje a pečovatelská služba
V jiných případech společenské a politické změny v České republice zapříčinily, že se poskytovatelé pečovatelských služeb ocitli v gesci krajů. Jihočeský kraj na příklad po zrušení okresů převzal zřizovatelskou povinnost u dvou pečovatelských služeb působících na území dvou celých okresů. V ostatních okresech kraje tuto službu ovšem zajišťovaly obce. K narovnání stavu došlo až v roce 2008 transformací pečovatelské služby zřizované krajem, kdy ostatní poskytovatelé pečovatelské služby měli možnost nabídnout své služby v těchto lokalitách uživatelům transformované služby.

2.3. Pečovatelská služba poskytovaná církevními právnickými osobami
Církevní právnické osoby jsou často zkušenými poskytovateli pečovatelské služby, kteří navazují na letité zkušenosti svých předchůdců. Nezřídka se jedná o velké subjekty, které pečovatelskou službu poskytují vedle škály dalších sociálních služeb. Například nabízejí uživatelům i domácí ošetřovatelskou péči nebo domácí hospicovou péči, tedy služby zdravotnického charakteru. Služby církevních právnických osob jsou obohaceny o duchovní podporu uživatelů.

2.4. Nestátní neziskové organizace a pečovatelská služba
Po roce 1989 začaly v České republice poskytovat sociální služby i mnohé nestátní neziskové organizace. Jedná se převážně o obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení. Motivem k provozování pečovatelské služby bývá u těchto poskytovatelů převážně filantropie a touha po rozvoji služeb či doplnění služeb chybějících. Postavení neziskových organizací jako poskytovatelů pečovatelské služby je však těžší, protože nemají žádné zřizovatele, kteří by jim pomáhali překlenovat období zhoršeného financování. Veškerá rizika plynoucí z poskytování služby zůstávají na těchto organizacích. NNO bývají často mladé dynamické společnosti, které mají dobré kompetence v oblasti marketingu, PR, projektového managementu a efektivního financování poskytování sociálních služeb. Díky svému postavení na trhu sociálních služeb musejí však zodpovědněji zvažovat svůj vznik a projekty poskytování pečovatelské služby.

2.5.  Fyzické osoby a pečovatelská služba
Také fyzické osoby mají možnost poskytovat dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pečovatelskou službu. Zatím se jedná o výjimky, které například poskytují domácí ošetřovatelskou službu a současně i pečovatelskou službu. Vzhledem k tomu, že jde o malé poskytovatele, mají větší problémy s naplňováním všech zákonných povinností. To bývá důvodem, který fyzické osoby od poskytování pečovatelské služby odrazuje.

3.  Pečovatelská služba na území více obcí
V posledních letech se ukázalo, že ačkoliv je pečovatelská služba nejrozšířenější a nejžádanější terénní službou, má ještě mnohé rezervy zvláště v místní a časové dostupnosti. Pokud má být pro zájemce o službu řešením nepříznivé sociální situace s cílem zůstat ve svém domácím prostředí, musí být služba místně i časově dostupná. To je problémem zvláště ve venkovských lokalitách, kde se stává, že pečovatelská služba v mnohých obcích vůbec neexistuje. Je finančně i organizačně jednodušší poskytovat ji ve větších městech, a tak se často děje. Poskytovat pečovatelskou službu na venkově je logisticky a tím i finančně náročnější.

Řešením se ukázalo pokrytí těchto území větším poskytovatelem pečovatelské služby, který službu nabízí ve větších městech a zároveň i na venkově. Ideální se jeví pokrytí celých území obcí s rozšířenou působností. Takovýto subjekt pak může zajistit i poskytování pečovatelské služby jednomu uživateli v odlehlé vísce či vyšší individualizaci služby a lepší časovou dostupnost. Má při své velikosti lepší nástroje personální i technické. Na stejném území se pak může potkat více poskytovatelů, kteří se se svými nabídkami doplňují a dávají zájemci o službu možnost volby a výběru služby, která mu při řešení nepříznivé sociální situace vyhovuje nejvíce.

Důležitá je zde participace obcí na financování pečovatelské služby na jejich území. Bez této finanční podpory bývají tyto projekty nerealizovatelné. Problémová bývá finanční účast malých obcí, kde může jít při poskytování pečovatelské služby většímu počtu jejich občanů o celkem zásadní výdaj z obecního rozpočtu.

Řešením se do budoucna jeví cesta „podnikání v sociálních službách“, kdy budou poskytovatelé prostřednictvím škály fakultativních služeb a doplňkových činností generovat přiměřený zisk, který budou moci používat k rozvoji své služby a budování silného, kompetentního a konkurence schopného poskytovatele na trhu sociálních služeb. K tomuto vývoji by mohla pomoci i připravovaná novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud by se omezila současná cenová regulace sociálních služeb, mohly by alespoň částečně začít fungovat tržní mechanismy při jejich poskytování.

4.  Poskytování pečovatelské služby v kombinaci s domácí ošetřovatelskou péčí
Vyzkoušeným a vyhledávaným modelem poskytování pečovatelské služby je kombinace nabídky pečovatelské služby s domácí ošetřovatelskou péčí. Mnoho uživatelů pečovatelské služby je zároveň indikováno k ošetřovatelským výkonům a naopak: mnozí pacienti domácí ošetřovatelské péče by potřebovali některé úkony pečovatelské služby. Pokud poskytovatel pečovatelské služby disponuje i nabídkou zajištění domácí ošetřovatelské péče, může lépe vykrýt individuální potřeby uživatele služby. Uživatel nemusí být kvůli banálním ošetřovatelským zákrokům hospitalizován a vytrhován z domácího prostředí (v nemocničním prostředí často dochází ke zhoršení fyzické i psychické kondice uživatele služby a rehabilitace stavu je nákladnější než domácí ošetřovatelská péče). Překážkou této kombinace služeb bývá neuzavření smluv na domácí ošetřovatelskou péči ze strany zdravotních pojišťoven.

5.  Nové koncepty domácí péče v ČR
V zahraničí bývají běžné koncepty domácí péče, která zahrnuje jak sociální, tak zdravotní složky služeb. Nabídka služeb bývá často koordinována zdravotnickým pracovníkem. V českém prostředí se při kvalitním zákoně o sociálních službách a dobrých zkušenostech s individuálním plánováním průběhu sociální služby naopak nabízí koncept domácí péče založený na poskytování škály sociálních služeb doplněný o domácí ošetřovatelskou péči či domácí hospicovou péči.

V praxi by to znamenalo, že sociální pracovník může zájemci o službu či uživateli služby nabídnout z vějíře sociálních a zdravotních služeb takové, které ho budou podporovat při řešení jeho nepříznivé sociální či zdravotní situace. Tento „vějíř“ může být složen z pečovatelské služby, tísňové péče, osobní asistence, odlehčovacích služeb, průvodcovských a předčitatelských služeb, sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, domácí ošetřovatelské péče a škály fakultativních činností. Někteří poskytovatelé pečovatelské služby již nějakou kombinaci takovýchto služeb uživatelům úspěšně nabízejí.

Tento koncept může být úspěšný za podmínky kvalitní sociální práce a dodržování standardů kvality sociálních služeb, aby byla vyloučena závislost uživatele na poskytované službě. Takto koncipovaná nabídka služeb bývá ze strany uživatelů vítána a podporuje je v řešení nepříznivé životní situace při setrvání v domácím prostředí.

Použitá literatura:
  • Arnoldová, A.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. Praha: Karolinum, 2004.
  • Čámský, P., Krutilová, D., Sembdner, J., Sladký, P.: Manuál pro tvorbu a zavádění
  • standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2008
  • Jarošová, D.: Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006.
  • Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. Olomouc: ANAG, 2007.
  • Matoušek, O. a kol.: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
  • Matoušek, O. a kol.: Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
  • Nováková, R.: Pečovatelství I. Praha: Triton, 2008.
  • Rukověť pro poskytovatele sociálních služeb v oblasti problematiky seniorů. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008
  • Standardy kvality sociálních služeb - výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV ČR, 2008.
  • Veselá, J.: Sociální služby a jejich poptávka. Praha: VÚPSV, 2001.
  • Vítová, M.: Stav a směrování rozvoje pečovatelské služby v Jihočeském kraji. In Sborník V. mezinárodní konference PROBLEMATIKA – GENERACE 50 PLUS. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, 2008.
  • Sociální zabezpečení. Ostrava: Sagit, 2009.

 

Mgr. Marcela Vítová
Senior manažer Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR,

lektorka a konzultantka v oblasti sociálních služeb.
nahled Marcela_Vitova_webrtxt12897.jpg

 
zpěttisk
 

Pomozte nám pomáhat!
prostřednictvím dárcovských sms s textem:
DMS ALZHEIMERSTOP
zaslané na číslo 87777.
Cena jedné SMS je 30 Kč, ve prospěch fondu bude z každé poukázáno 27 Kč.
Případnou další pomoc
můžete zasílat na konto
24 000 267/0100.
napsali nám

Václav Havel

foto_vaclav_havelrtxt12445.jpg prezident České republiky
Česká republika
Czech republic
celý profil